Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ivan Blatný

3. 2. 2007

Ivan Blatný

 

Pondělí 17,30

 

Poněkud rozčilen jsem právě slyšel jak

Konečně bouchly dveře

A uviděl   Na prostředníku poblíž mozolu

Stojánek na dopisy

A jak jsem si one   Vzpomínám

Jak plátky z malých kvítků padá popel

Přeškrtám šikmými   A sedím   Rozsypaný

Hledím   Skutečně mi vyhasla

Odkládám do prohlubně   Pohled na

Ťukám sirkou   Do rtů   Beru škatulku

 

Kdykoli dýchnu nějaké smítko se

Zasvědí nad obočím

Pravou rukou odkládám sirku takže nyní

Zbytek cigarety držím levou mezi pro

A poblíž lícní

Vidím v duchu Kotlářskou ulici

Přátelé B. a K.   Co řeknou této básni

Vidím   Oklepávám   V levém obočí

Na jemné kůži pod pravým okem   Tam

Zamáčknu levou

 

Jdu do pokoje

Posunu o něco níže tyto listy z nichž

Tam vidím na stole   Jak vstávám

Jak sedám nadzvedaje   Vidím tam

Přeškrtané části této básně

A škrtám ještě dvěma rovnými

V koutku levého oka   Jdu   A vidím

Nit která visí z předposlední zásuvky

Na temeni   Nehty pravé ruky   Na

A v horním oddělení skříně   Vstávám od stroje

 

Nyní ovšem sedím tak že zadní nohy židle

Držím v zubech   A slyším hvízdání

Světelných píšťal zrcadlících se

Jak zabrzdila

Nůžtičkami které beru z pohárku

Poněkud pokrčeným ubrusem a hadrem

Ve váze položené na krajkách

Což připomíná

Zeleninovou zahradu kde králík vykusuje

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář