Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jediná

Jediná

                 

Tu a tam

ji potkám

             

usměje se plaše

a o něco méně

rozpačitě

           

než já

            

Znám ji od dětství

hrávali jsme si spolu

celé dny

              

ponořeni

               

v propojení

se vším

co dělá svět

zábavným a krásným

              

za její smích bych dal

cokoli

a ona se mnou

zářila štěstím

              

miloval jsem ji

a nepochyboval

              

Ztratili jsme se

někde cestou

              

jak už to s prvními

láskami bývá

                

ale vzpomínka

na tu opravdovost

slov i činů

              

třebaže vetkaných

do dětských her

               

mi nedá spát

kdykoli ji spatřím:

                  

Ten její milý

a láskyplný úsměv

To porozumění

v zářících očích

Ta bezprostřední

a samozřejmá

blízkost

             

a až bolestná jistota

že jedině ona

je ta pravá!

                 

Někdy zatoužím

         

přestat podvádět

sám sebe

           

a zkusit ji pozvat

k sobě domů:

            

Duše přeci jediná

přetváří svět

          

na smysluplné místo

plné harmonie

           

zatímco prázdnota

v nitru

ubíjí

              

           

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář