Jdi na obsah Jdi na menu
 


Po letech

Po letech

        

V sedmnácti

jsem skočil

do víru žití

rovnýma nohama

a změnil kulisy

i lidi kolem sebe

         

a věci se rozeběhly

různými směry

          

Setkání

po dvaceti letech

s těmi

s nimiž jsem vyrůstal

byl silný zážitek

          

„Víš, byls tu novej,

neznal jsi mě ještě

a bylo mi tě líto,“

          

pronesl jeden

díky němuž bylo

povinné přistěhování

do neznámého prostředí

v devíti letech

příjemným zážitkem

         

„Měl jsi vlastní svět

a byls takovej vyděšenej,“

         

řekl druhý

vždycky vůdce smečky

lev

co rád zastrašoval

aby utekl

vlastním démonům

          

s nimiž se srovnal

teprve nedávno

       

aby přišli noví

protože tak to chodí

abychom prozřeli

            

Oba dělali chyby

a rostli díky nim

         

zatímco já jinde

našlapoval opatrně

        

a myslel si spoustu věcí

jen mnohé neřešil

až jsem se trochu

ztratil

          

Tváří v tvář

světu dospívání

         

jsem měl chvílemi pocit

že jsem během uplynulých let

cosi docela nepochopil

a zapřel kus sebe

          

Po dlouhém spánku

teď vše objevuji

nově

věčně na začátku

a na nule

           

současně ale

o to víc

nechci minout

to krásné

         

a cítím potřebu

změny

             

„Žádnej velkej příběh

nezačíná slovy:

‚To jsem takhle zase

seděl s kámošema v hospodě,‘“

           

prohlásil pak lev

           

a když jsem omlouval

svou komfortní zónu

         

zpříma mi pohlédl do očí:

„Přeci nejsi takovej

přizdisráč!“

         

Lev ve mně

zařval nadšením

z nové odvahy

          

kterou člověk

prostě potřebuje

         

aby změnil kulisy

a lidi kolem sebe

          

protože život je krátký

         

dvacet let uteče

jako nic

           

a místo tvorby a radosti

se věčně plácat

v čemsi neurčitém

         

příšerně vysiluje

             

        

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář