Jdi na obsah Jdi na menu
 


Poslové Pravdy

Poslové Pravdy

           

Někdy jich je příliš!

           

Ostrými lokty

zaplňují prostor

naklánějí se

ke mně přes zábradlí

divoce gestikulují

a křičí

             

jako fanoušci

na nějakém podivném

koncertě

              

Dusí mě tím

až k zalknutí

a znejišťují

                 

jestli je tohle

opravdu to

co chci

             

„Jenže jak jinak

mi Pravdu sdělit,

abych uslyšel?“

            

krčím pak nad tím

dospělácky

rameny

            

a přijímám ji

takovou

jaká je

            

„Škoda že nejsem

punková hvězda,

co huláká svoje

texty

do skákajícího davu!“

                 

povzdechnu si však

přeci jen

                

pak ale obvykle

alespoň napíšu

báseň

              

protože si uvědomím

že sdílená bolest

je poloviční

            

a sdílená radost

přeroste vše nicotné

        

               

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář