Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bludný Holanďan

7. 10. 2007

Bludný Holanďan

 

Polykám pilulku za pilulkou

Po ránu malou a večer velkou

A čekám na život. Kdy přijde asi?

Už bych chtěl objevit i jeho krásy.

 

Vlasy mi šednou a hlas zní tence

Z té hrůzy své vlastní existence

Lehké je ulehnout, jen těžší spát

A skoro nemožné po ránu vstát.

 

Zásoby snědeny a rum vypit

Buzola ztracena, cíl zůstal skryt

A trochu chybí mi ten, kdo tu byl.

 

Vítr mi bezcitně plachty serval

Stojím za kormidlem. Měl bych plout dál.

Za kým? A pro koho?

                                    Cos mi to skryl?