Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sedím blbě

13. 1. 2010

Sedím blbě

    

Asi jsem si blbě sedl,

když tak nad tím přemýšlím,

či se špatný vítr zvedl,

že touhy mizí jak dým,

    

a já si teď tiše kynu

(ač bych měl se s vichrem rvát)

a bojím se, že zahynu,

aniž dobudu svůj hrad,

    

v němž as moje snová paní

s jinými radš chodí spát,

když zpíjím se v podhradí...

    

„Ó, Pane můj,“ šeptám přání,

„snad bys mohl radu dát!“

    

Sedím blbě, neradí.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář