29. 8. 2019
Honibrk
Trapný jsem jen honibrk,
tlučhuba a lenoch líná!
Marně strkám prst skrz krk:
Nezvratná je vnitřní špína…
Pomalu mě melou mlýny,
boží budou stěží jen;
hlava třeští z kocoviny,
aniž byl bych opojen,
vše do šedi propadá se
a to hezké nevnímám,
nebo hezké jenom zdá se
a není to nic než klam.
Iluzemi prosycený,
pokřiven a rozemlet
těžko bořím jejich stěny,
schován v nich za masky vět
a pod mnoha jejich klamy
opravdovost svou jsem skryl.
Proč však lepší se to zdá mi,
nežli abych plně žil?
Audiozáznam z Večera autorské tvorby zde.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
