Vzácní lidé
18. 11. 2011
Vzácní lidé
Kolik peří všehomíra
nacpeme si do polštáře?
Někdo touhou po něm zmírá,
láká lesk ho, jeho záře,
jiný raděj prospí léta
pod peřinou zlatem tkanou
a s tou tíží hůř se létá,
nechce říct jí: „Nashledanou!“
A potom jsou tací, kteří
pochopili, kam a kudy;
prošli Božím osvícením:
pro ně v polštářích je peří,
zlato jeden z druhů rudy.
Jsou to lidé, jichž si cením.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
