Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dědův úsměv

Dědův úsměv

     

Můj děda

se vždycky vítězně

usmíval

když vyprávěl

prostými slovy

o svém

do určité míry fascinujícím

a podivně

zneklidňujícím

životě

        

Mně se však

nelíbilo pomyšlení

že budu žít osamělý

v polorozpadlém domku

v neshodách

s kdekým

      

Sám nezemřel

chodil jsem za ním

na LDN

třebaže už jsem ho

nepoznával

   

Chci každopádně víc

milujících osob

kolem sebe

až budu umírat

   

A ten dům

ani nemusí být

tak veliký

jsou zajímavější prostory

kam investovat

kapitál

i čas

       

Myslím

že jsme sami pro sebe

měřítkem

úspěšnosti:

nakolik naplňujeme

svou vlastní představu

jak to celé

má vypadat

    

A děda byl velmi

spokojený

       

Jeho úsměv

už jsem spatřil

i na sobě

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář