Jdi na obsah Jdi na menu
 


Napřímo

Napřímo

           

Sledoval jsem

poselství

pana Tolleho

              

o přítomném

okamžiku

            

když tu za mnou

přišla má šestiletá

dcera:

                

„Co to děláš?“

                 

„Dívám se

na pána,

           

který mluví

o tom,

              

jak žijeme

v myšlenkách

                

a pořád jsme

kvůli tomu

             

v tom,

co bylo,

nebo možná bude,

              

ale ne tady,“

              

povzdechl jsem si

              

protože jsem cítil

že i já

              

nepříjemně často

                

Upřela na mě

své modré oči

            

plné údivu

             

nad nepochopitelnou

komplikovaností

světa dospělých

           

a celé mi to

zjednodušila:

              

„Ale tati,

         

vždyť ty jsi

tady!“

         

             

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář