Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pochyby

Pochyby

            

Co když jsem

příliš líný

         

obtloustlá

           

a věčně stejně se

tvářící

             

slova

               

popohnat

po běžícím páse

               

dát jim zabrat

v posilovně

                 

nechat je

ve svižném tempu

               

divoce bušit

              

do boxovacího

pytle

                   

nevědomí

             

aby získala

přiléhavý

tvar

               

a vyjádřila

něco z toho

             

co skutečně

chci?

                  

Co když nakonec

ani nelze

sdělit

                  

nic

                  

z toho všeho

co leží v duši

                

a zarputile s ní

hýbá

              

až je vědomí

              

nasáklé

a ojíněné

                 

a probublává

jako bažina

               

či pokrm

pod pokličkou

               

a přesto

napíšu

                   

jen pár veršů

o čemsi

                 

co dává smysl

tak možná

mně

               

a někdy i pár

přátelům?

                  

Poezie

            

jako dorozumívací

prostředek

              

podivínů

                    

je krutá

v osamění

                   

a karabáčem

trestá

                   

odrodilce

              

Hladím si

jizvy

              

a říkám si

              

že příště radši

budu držet

             

hubu

             

a nebo

bič

                   

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář