Poezie Martina Honzáka

LÉTAVÉ SÁLADY DŘEPÍ NA

ale přitom

SUTÍNY EČAKLŮ SLÁBAJÍ ŽE

rozlehlé pustiny

lekavých nicot

za stíny dní

ZAKABLÉ RITUNY LKAJÍ LE

aniž záviděl

třepotal lilkem

z radosti

LAVEFLÁ ŠEKBULE LAMPRFÍ

a za rohem

potměšile

ani muk

ŠROPOFLY KEBUD TRAKVE

lezavě zamrzí

ztráta smyslu

čehokoli

JOKALA KLOKABA KLABATU

v klubku hadích

lží

plných jedů

DRABAL LAKAF LAKMÉ CIT

neuřídil

a splasklo

lehkost pryč

ROKOPOFÉ KABUTA RESVIT

oslavy sebe

a chvalořečení

mimo mísu

LAMBÁLE LEBAB BALADY

kvílivě rychle

jak zpomalit

do zpěvu

ZABCAK QALIDA ROV

ledaže á dva

a mezi nimi

promenáda

TAKALÁ TAK LA KÁ HLE

mlácení slámy

léta cepem

do prázdna

ZAJUTA JAKABŮ KLOTAK SVŮ

jak jen

jak

j

STRAX KCH KCHE CH

prožívat

ještě ne

mrtvý

DRÁPULE PLETROF ROV