Jdi na obsah Jdi na menu
 


V kleci

  

         

Co se zrodí v osamění 

jiného než pouhé splíny?

V radostnou řeč kdy se změní,

nevím jistě, samé stíny

         

v radostech jsou ponořeny

a protkány každým veršem,

jsou za smíchem, vůní ženy,

za předením, zkrátka ve všem.

          

Nebo je to klam a zdání?

Mohl bych žít bez nich přeci,

radovat se bez ustání!

          

Jak však na to? Nevím ani

jak přestat žít v divné kleci

domněnek bez pousmání...

         

        

Audiozáznam z Večera autorské tvorby zde.

            

           

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář