V první řadě já
V první řadě já
Občas mě vezme na výlet
Chytne mě za ruce
A odhopsá kamsi
A já za ní
Vtažený
Do podivných dramat
Plných příčin
A následků
V nejrůznějších souvislostech
Mezi kulisy!
Většina z nich
zešedla v pozadí
a reflektory ozářily
jeviště:
Odehrávají se na něm
šílené pestrobarevné
tragikomedie
a já sedím
v první řadě
a bezprostředně
prožívám smutek
i radost
které přímo tryskají
z herců na prknech
Hltám každé slovo!
Fandím jedné postavě
a potěšilo by mě
kdyby zrovna ona
byla ta důležitá
Hlavní role!
Ale nezdá se
stojí kdesi vzadu
tu a tam
se projeví
ale děj
nijak nezvrátí
Má mysl
Mě v tu chvíli zase
Vezme na výlet
Chytne mě za ruce
A odhopsá kamsi
A já za ní
Vtahován
Do podivných dramat
Jenže s každým nádechem
tak nějak víc chápu
že jenom třeba piju čaj
a vůbec nic jiného
se neděje
Možná jí zkusím
pro změnu vyhovět
když tak ráda
vymýšlí:
Vezmu si dva roky
prázdnin
a budu jen sepisovat
příběhy
Stačí začít
první větou
a netrestat se
když to jde pomalu
nebo ne zcela
podle představ
Někdy bych si přál
být k sobě laskavější
a dovolit si
opravdu si užívat
okamžiky tvorby
