17. 7. 2007
Ztráty
Žiju si nad své možnosti
a splácím to jen tak tak...
smutný to pohled na mé účty;
bezmocí se zalykám,
jen čekám, kdy to praskne.
Domů supí noční vlak…
A duše? Prostá radosti
než rozzáří se, zhasne.
Vím, dělám ti to těžším tu.
Jen rozběhnout se!… není kam.
Marně ti o tom povídám,
chci víc, než mi kdo může dát:
já stydím se tě požádat:
Na vrata za mě prosím tluč ty;
zas ztrácím – čas i pointu.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
