Terasa kavárny
Posedět u dna
hrnku kávy
mračit se na svět
v přímém slunci
za zpěvu ptáků
vyhlížet smrt
když stébla trávy
nemá kdo spást
poselství marné
vyrýváš nehtem
do ledové kry
a jaro přichází
bez mízy do žil
soušky a pahýlů
vlastní prašivé
pozůstalosti
Prodej to za korunu
království ticha
souhlasných mlčení!
Otočeni zády
knížata Ignorové
masa ustrašeného masa
do tvé samoty
přináší hnilobu
a lenost bezcílná
prokvétá skrze ni
Chlad čiší zpod víček
Okna jsou zazděná
vrata zatlučena
a na tvé klepání
ozvěna odpoví
jen dalším tichem
Kolem se plouží
cizinci bez tváří
a zraky odvrací
abys je nepoznal
Nelze než protrpět
co zbývá dodýchat
pak kalnou sedlinu
vymyjí pečlivé
ruce
a hrnek hořkého
donesou jinému
Audiozáznam z Večera autorské tvorby ZDE.
