Jdi na obsah Jdi na menu
 


6. 5. 2011

Svit

Svit

         

Copak se to rýsuje?

Nad obzorem mračna těžká

a chladný vítr duje

mocně realitou dneška.

         

Nevidím ji růžovět.

Zítřek bude možná jiný...

ačkoli jen stěží svět

zhalí svoje dnešní stíny.

          

Když však hledím do mraků,

sem tam jistá naděj svítá;

ó, kéž není nepatrná!

             

Život plný zázraků

jednou třeba mě přivítá,

oddělím-li od plev zrna.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

od milovnice nejen patosu

Jarka, 8. 6. 2011 16:04

Jak si tak čtu, musím se přiklonit k vnitřnímu hlasu (a to my čarodejnice máme), že ta práce pro Popelku je pro Tebe jako stvořená !