22. 4. 2008
Večerní modlitba
Večerní modlitba
Že radši nezkrátíš život mi rázem!
Proč ve mně ubíjíš každý den část?
Beztak při frašce té ztrácíme čas,
nevidím z krás Tvých nic, mžourám jen na zem.
Jsou v blátě stopy mé klikaté zmateně
a nežli rozpoznám okraje cest,
po nichž snad chtěl bys mě začasté vést,
zapadnu do klestí. Nevím, zda nechtěně.
Pořád jen za sluncem otáčím svou hlavu
a pravdy zjevné jsou, kruté a strohé
v krajině bez zájmu, radosti, velkých gest.
Svůj život nepojal jsem co Tvou oslavu
a mnohé zbabral jsem – a babrám mnohé.
Pošli mě prosím už na tu z posledních cest!
Proč nadpis?
Barban, 24. 8. 2008 0:18