Vzpomínka
Vzpomínka
Zbylo jen cosi jak vzpomínka ze sna,
a ani nevím, zda skutečná´s byla.
Na rozloučenou jsi mě políbila.
Hle, kolik smutku se do toho vtěsná…
V odpověď ticho jen, slovíčka ze skla,
poslední dotyk, než zavřou se vrátka,
nebude… nemá být… zmizela´s zkrátka,
v oku (ač nepláču) slza se leskla.
Nebo jsem možná si oddechl, nevím.
Co počít s tebou si, Múzo má svůdná?
Pálíš, či studíš snad? Nejsem si jistý.
Časem snad z nároků na tebe slevím…
Až budeš šeptat mi verše tam u dna,
pod vším tím bahnem snad budu zas čistý.