(543)Podzim
Podzim
Už zase
chladná rána
v mlze…
Spadané listí
čvachtá
pod botou
a bláto i ledové
prsty deště
pronikají
kamsi do nitra
toužícího po vřelém
objetí
Zem zvolna
prostydne
a zanedlouho
nejen ji
zasype
vymrzlá voda
V oněch chvílích
kosti stromů
chrastí
nápěv zimy
o něco tišeji
Na začátku
i v průběhu
těchto časů
cítím silnou
beznaděj:
zmizí vonící
jásavá zeleň
barvy
po gejzíru
podzimních
extravagancí
přejdou do tmavých
odstínů
a nad hlavou
nekonečně rozepjatá
křídla šedi
skryje až brzká
tma
Mé nálady
bývají pochmurné
po celý den
a do jara příliš
daleko