(866)Po letech
Po letech
V sedmnácti
jsem skočil
do víru žití
rovnýma nohama
a změnil kulisy
i lidi kolem sebe
a věci se rozeběhly
různými směry
Setkání
po dvaceti letech
s těmi
s nimiž jsem vyrůstal
byl silný zážitek
„Víš, byls tu novej,
neznal jsi mě ještě
a bylo mi tě líto,“
pronesl jeden
díky němuž bylo
povinné přistěhování
do neznámého prostředí
v devíti letech
příjemným zážitkem
„Měl jsi vlastní svět
a byls takovej vyděšenej,“
řekl druhý
vždycky vůdce smečky
lev
co rád zastrašoval
aby utekl
vlastním démonům
s nimiž se srovnal
teprve nedávno
aby přišli noví
protože tak to chodí
abychom prozřeli
Oba dělali chyby
a rostli díky nim
zatímco já jinde
našlapoval opatrně
a myslel si spoustu věcí
jen mnohé neřešil
až jsem se trochu
ztratil
Tváří v tvář
světu dospívání
jsem měl chvílemi pocit
že jsem během uplynulých let
cosi docela nepochopil
a zapřel kus sebe
Po dlouhém spánku
teď vše objevuji
nově
věčně na začátku
a na nule
současně ale
o to víc
nechci minout
to krásné
a cítím potřebu
změny
„Žádnej velkej příběh
nezačíná slovy:
‚To jsem takhle zase
seděl s kámošema v hospodě,‘“
prohlásil pak lev
a když jsem omlouval
svou komfortní zónu
zpříma mi pohlédl do očí:
„Přeci nejsi takovej
přizdisráč!“
Lev ve mně
zařval nadšením
z nové odvahy
kterou člověk
prostě potřebuje
aby změnil kulisy
a lidi kolem sebe
protože život je krátký
dvacet let uteče
jako nic
a místo tvorby a radosti
se věčně plácat
v čemsi neurčitém
příšerně vysiluje
