Jdi na obsah Jdi na menu
 


Blízko

Blízko

             

Zapnul jsem úsporný režim,

snad je to sněhem, snad mrazem,

že svoje síly tak střežím,

jak bych měl upadnout na zem,

                    

a tam se do jámy zahrabat,

kámen co polštář a peřinou hlína.

To místo, odkud lze stěží vstát,

chladné je, vlhké a uvnitř jen špína.

                   

Kruté je ticho, jež v uších tone,

opuštěn, či jen sám, oči mi tlejí

a chroupu v zubech než brouky a červy.

                 

Chce se mi upadnout? Inu, to ne…

Jen zvuky hrany tak blízko už znějí

a kdeco mě bolí, až ztrácím nervy.

                

                  

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář