Bod nula
Bod nula
Ustrnul jsem v bodě nula.
Asi to tak musí být…
Část má by se ráda hnula,
jiná chce ten divný klid,
ve kterém jsem bez pohybu:
Není možný ani krok!
Nepomůže tisíc shybů
a jsem v tom už víc než rok.
Co jen začnu, rázem končí,
mnohdy větu nedopovím
a den nelze neprohrát…
Uvnitř vězněm, divným zvenčí,
co však dělat, stejně nevím,
když zní v duši nesoulad.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář