Dědův úsměv
Dědův úsměv
Můj děda
se vždycky vítězně
usmíval
když vyprávěl
prostými slovy
o svém
do určité míry fascinujícím
a podivně
zneklidňujícím
životě
Mně se však
nelíbilo pomyšlení
že budu žít osamělý
v polorozpadlém domku
v neshodách
s kdekým
Sám nezemřel
chodil jsem za ním
na LDN
třebaže už jsem ho
nepoznával
Chci každopádně víc
milujících osob
kolem sebe
až budu umírat
A ten dům
ani nemusí být
tak veliký
jsou zajímavější prostory
kam investovat
kapitál
i čas
Myslím
že jsme sami pro sebe
měřítkem
úspěšnosti:
nakolik naplňujeme
svou vlastní představu
jak to celé
má vypadat
A děda byl velmi
spokojený
Jeho úsměv
už jsem spatřil
i na sobě