Denně svůj
Denně svůj
Všechno je tady a teď!
Odhodím šílenou změť
iluzí a sebeklamů!
Čert je vem! Stejně však zklamu,
zavřu se do hradu z bludů
a dlouho tam asi budu…
Srdce tu úzkostí trne,
místnosti známé jsou plné
všelijak barevných brýlí,
strašáků, co hrůzou kvílí
a rány zprava i zleva
dávají a nic jim neva.
Hned potom mi řádně nasolí
do krve, do masa. To bolí.
Jak jenom opustit tenhle svět,
když příštím krokem jsem zase zpět,
připraven prožít své neštěstí,
připoután provazy k pelesti:
Už s bičem krutá se párty chystá…
Asi holt v jádru jsem masochista.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
