Drtivý dopad
Drtivý dopad
Jsou slova, která jen hluboce zraňují,
ať už je záměrem sdělení cokoli;
od tebe, příteli, opravdu zabolí,
dlouho pak v sobě je hýčkám a schraňuji…
Víš, toužím trpět a nemám se příliš rád:
Nechám je zanořit hluboko pod kůži,
z oblačných výšin hned v blátivé kaluži;
kam až jsem vznesl se, o to je tvrdší pád.
Z těch slov tak znaven jsem – stále se v hlavě přou!
Celé dny hledám než kontakt sám se sebou
a nějak marný jsem ráno i k večeru.
Mrazivé skalpely emočních vět zebou
odkudsi z neznáma, ze stínů v tom šeru,
ve kterém duše se o sebe neopřou.