Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hrozné sny

Hrozné sny

            

„Zdají se mi

poslední dobou

jenom tyhle,“

             

řekla jsi

smutně

             

a já chtěl vědět

víc

              

o tom

co tě trápí

             

„Představ si

tři různé

děsivé scénáře,

                

a potom

noc,

kdy se dějí

všechny najednou.

            

A budeš

blízko,“

           

načrtla jsi mi

obrysy trýznivých

představ             

               

„Zkus je vyslovit,“

             

navrhl jsem

                

„a srovnej je

s realitou:

             

Skutečně

se mohou

naplnit?

                  

Co když

ti podvědomí

vysílá signál,

              

že se vlastně

není čeho

bát?“

             

Dohlédla jsi

až na konec:

               

„Žít beze

strachu?

              

To by ale

znamenalo

odložit minulost!“

           

vydechla jsi

překvapeně

                 

„Život

je v přítomnosti,“

                

věděl jsem

jistě

              

„a když do ní

vnášíš,

               

co bylo,

             

neustále ji tím

pokřivuješ.“

             

Přikývla jsi

s očima plnýma

jasu:

              

„Chováme se tak

často

každý z nás,

              

jenže co bylo,

nezměníme,

            

a moc

                

máme jen

nad tím

               

co je teď.“

              

Usmál jsem se

a políbil tě:

                

„A teprve skrze

tento

čas

                

tvoříme všechno

to krásné

v budoucnu.“