Iluze
Iluze
Snídám je, svačím i obědvám
(o tajném mlsání nemluvě),
v noci mě za víčky zvou k svým hrám,
přes den pak prožívám nic než je:
Jdu s nimi za ruku po cestách,
necestou vedou mne ony zas.
Společně neznáme, co je strach,
ač pravda budí v nás vnitřní třas...
Ale což, skryta je v dálavách
a brány uzoučké vedou k ní!
Někdy však do těch míst zabloudím,
kde schovat nelze nic v známých tmách.
Hlas její jak sirén zpěv tam zní.
Zláká mě, ať už se probudím?