Jdi na obsah Jdi na menu
 


Iluze

Iluze

                  

Snídám je, svačím i obědvám

(o tajném mlsání nemluvě),

v noci mě za víčky zvou k svým hrám,  

přes den pak prožívám nic než je:

                  

Jdu s nimi za ruku po cestách,

necestou vedou mne ony zas.

Společně neznáme, co je strach,

ač pravda budí v nás vnitřní třas...

                     

Ale což, skryta je v dálavách

a brány uzoučké vedou k ní!

              

Někdy však do těch míst zabloudím,

kde schovat nelze nic v známých tmách.

Hlas její jak sirén zpěv tam zní.

                

Zláká mě, ať už se probudím?

            

               

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář