Kámoši
Kámoši
Padej
z těch zasranejch
oblaků
pisálku
pořvávali mí noví
hospodský kámoši
a pojď k nám!
Tak jo
povídám
ale kam?
Dlouhé hodiny
se předháněli
v líčení
kde že se každej
z nich
zrovna nachází
až došli k tomu
když se tak slyšeli
že vzato
kolem a kolem
docela v prdeli
asi jak nikdo
neumí
mluvit o tom
hezkým
jakkoli zažívá
obojí
A pak ten jeden
vytáh´ dvě brčka
z drinků ženskejch
a náhle pádloval
na vratké loďce:
„Taky se topíte
v těch sračkách?“
Smál jsem se
až jsem
měl úplně
hnědý
zuby