Krok do neznáma
Krok do neznáma
Ukrytý ve stínu za bludným kamenem
lžu si, že vidím směr, kudy dál jít.
Trčím tam roky už v postoji zkrouceném
a čekám na lásku, štěstí a klid.
Cestou jsem ztratil je a značně posmutněl,
do nitra vkradly se splíny a tma,
hrana tam zvoní a Charón své drobné chtěl.
Cos chřestí na dlani. Zřejmě je má…
Láska je hluboko ve mně kdes ukryta
tak dobře, že o ní málokdy vím,
mapu však nevlastním či k sobě klíč…
Srdce tak otevřít, mít rád se dosyta!
Ze stínu na světlo vyjít snad smím…
Zvládnu to, či loďka vezme mě pryč?
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
