Mazlivá
Mazlivá
Dopsal jsem cosi a přečetl
(dlouho mi lezlo to krkem),
ty zvratky setřel jsem, zametl
a pak se patlal v nich brkem,
čmáral jsem divoce, nezkrotně,
až z brka valil se dým,
potáhl zlehka, pak mohutně,
nežli mě zaskočil rým:
Tahal jsem z nitra jej odvážně,
zapsán však barvou je hnědou,
a zrovna nevoní, řekl bych…
Uvnitř mám poklady, no vážně!
Chmury mé jak kočky předou
a se mnou mazlí se, když jsem v nich.
Poslechnout si báseň můžete zde (audionahrávka z autorského čtení).
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
