Mlčíš
To ticho
unavuje
a zanechává
v rozpacích:
nic se neděje
a přece!
a nemálo!
Tolik bych toho rád
se svou duší
probral:
cesty a křižovatky
znamení a vyslyšení
odvahu a zklamání
staly se z toho ale
mezitím ustrnulé
mrtvoly slov
vyprázdněné
a naplnit je čímkoli
pěkným
je absurdní blud
nad mé naivní
představy
Zkouším žvanit
sobě navzdory
celý bank
zase na talíři:
tuhle válku
nejde nevyhrát
ovšem za cenu
vlastní prohry
Nějaká ta výzva
je holt zapotřebí
aby žití nezasmrádlo