Na ulici s potřebou
Na ulici s potřebou
Plný jsem napětí pod dvěma svetry,
úsměvy mám trochu křečovité,
motám se ulicí jak v mracích větry,
ty svoje mám jaksi poloskryté:
Bojím se pustit je do atmosféry,
polévá mě značně studený pot,
myšlenky běží mi různými směry,
všechny však míří jak já na záchod.
Rád bych tam už byl a očistu zažil,
pohyby rychlé však nemožno mít
a není putyka blízko tu žádná!
Dřepnout si za roh jsem krátce též zvážil,
leč oko zákona hlídá tu klid!
Nu, cesta k básni je k posrání snadná…
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
