Natvrdo
Natvrdo
„Nesnáším tvé
‚prý‘
a ‚četl jsem‘!“
obořil se na mě
můj anděl
po několika
drincích
„Copak nemáš
svůj vlastní
názor?“
Vím
že ho rozčiluje
když nemluvím
svými slovy
a moje
hledání
přijatelnějších cest
si často vykládá
jako nejistotu
a že se schovávám
za pózy
ostatních
„Tak dlouho
přistupuješ
na pravidla hry
druhých lidí,
až nemáš žádná
vlastní
a jsi jen ve vleku
potřeb kohokoli
jiného.
Co ale tvůj
život?“
dívá se na mě
upřeně
a já
jsem si jistý
že to se mnou
myslí dobře
O to hůř
se cítím
když teorií
jež nahlas
zvažuju
je přespříliš
a zbyde z nich
jen mlácení
prázdné slámy
a jeho
znepokojení
které odráží
mé vlastní
