Návrat slečny Deprese
Návrat slečny Deprese
Trochu jsem zapomněl
na její bezbřehost…
Z ostrova jistoty
maják jen temně ční.
Tiše jsem si tam bděl,
zdá se, že jako host…
Na vlnách slepoty
unášen proudem dní.
Kam asi mě dnes zvou
tempem tak neklidným,
až kůže není má?
Jsou snad než odezvou:
Z ohně zbyl pouhý dým,
a kolem pustá tma.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
