Jdi na obsah Jdi na menu
 


22. 4. 2008

NEŽ

   

cosi jsem čmáral

po mnoho let

nesrozumitelná změť čar

v odstínech tmavé

plátno mnohde prodřené

zmaštěné, propálené

obrazce – šifry, klíč – jenom já

a já – v šifrách

nikdo to neviděl

nikdo to neodsoudil

ani nepochválil

nevadilo mi to

   

KDYŽ

   

a pak jsem chtěl tebe

všechno to svinstvo přetřel bělobou

a kreslili jsme spolu

květiny srdíčka slunce

hlubiny moří

úsměvy přátel

ne v šifrách

plni lásky

z dlouhých hovorů

barev a nápadů

   

jenže potom

z květiny klubko čar

jako negativ

doufal jsem, že to víš

když maluješ černou

   

   

ti hadi v srdíčkách

a kličky v úsměvech

tolik ses lekla

ale snad jsem ti nelhal

tuším, proč nevěříš

ty čáry zápěstí

ty temné myšlenky

       

Pojďme prosím zas

o něco dál

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář