22. 4. 2008
NEŽ
cosi jsem čmáral
po mnoho let
nesrozumitelná změť čar
v odstínech tmavé
plátno mnohde prodřené
zmaštěné, propálené
obrazce – šifry, klíč – jenom já
a já – v šifrách
nikdo to neviděl
nikdo to neodsoudil
ani nepochválil
nevadilo mi to
KDYŽ
a pak jsem chtěl tebe
všechno to svinstvo přetřel bělobou
a kreslili jsme spolu
květiny srdíčka slunce
hlubiny moří
úsměvy přátel
ne v šifrách
plni lásky
z dlouhých hovorů
barev a nápadů
jenže potom
z květiny klubko čar
jako negativ
doufal jsem, že to víš
když maluješ černou
AŽ
ti hadi v srdíčkách
a kličky v úsměvech
tolik ses lekla
ale snad jsem ti nelhal
tuším, proč nevěříš
ty čáry zápěstí
ty temné myšlenky
Pojďme prosím zas
o něco dál
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
