Oceán plný radosti
Oceán plný radosti
Nicota tupící
životní ostří
meče lásky
zalila sirupem
z hlenů a výkalů
čepel i rukojeť
Z mozku než rosol
a zápach nesmyju
jedinou koupelí
v rybníčku radosti
děsivě studeném
kalném a bahnitém
Jen ryby plaším tam
pod vrbou vysvlečen!
Hučel jsem do ní dost
seschla a švihla mě
do krve proutím
a meč už orezlý
zubatě směje se
když zlobně zvednu jej
s výkřikem nad hlavu:
Skápne z něj nechutnost
přímo mě do očí
pro slzy nevidím
a v tanci podivném
nahý a bičován
ve větru větvemi
zapadám do bahna
močálu u břehu
a kroutím se jako červ
trapně a zbytečně
Nějak se do těch
radostí života
neumím pořádně
ponořit
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
