Ozvěny
Ozvěny
Potácím se
kdesi u dna
ne a ne
se hnout
v hlavě než
samé fráze
místo veršů
Strašáci minula
si nasadili nové
masky
a přivlekli
cosi velmi
známého
Zmrtvělé
zárodky slov
i činů
šacují mi
kabát
košili
z věšáku dní
které kosou
spravuje zubatá
sežrali bezzubí
moli
Úzkost
se rozpíná
stísněným prostorem
nekonečna
slisovaným
v jeden velký
flek chaosu
který vrhl
po bujné pitce
Bůh:
Obrázek
co si rámuju
a instaluju
na strop
vedle oprátky