Pomezí
Pomezí
Už jsem trochu unavený
z témat, v nichž jsem ponořen:
Stejné rytmy beze změny
duní teskně, ponuře.
Písně dost už obehrané
znějí pořád dokola:
Smutky stále méně hrané,
kterým stěží odolám,
zpívají tu od pondělí
a utichnou v neděli…
Zřídkakdy se nadechnou.
Zírám tupě, polobdělý,
čekám, zda se převtělí
ve štěstí, jež bleskne tmou.
Poslechnout si báseň můžete zde (audionahrávka z autorského čtení).
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
