Příteli
Příteli
Byla jsi smutná
když jsem ti vyprávěl
jak málo teď vídám
přítele od dětství
Zlehčoval jsem to:
Třeba postačí
jednou za měsíc!
Ještě cítím na tváři
tvé soucitné pohlazení:
Ale už si řeknete
jen to okrajové
Sám
bych to neřekl lépe…
Už jsem to zažil:
dnes o tamtom vím jen
že žije
kdesi v Praze
a to jsme spolu prožili
celá ta podivná
léta dospívání
Zbyla lítost
s dozvukem bolesti
a jen malá chuť
hledat nového
Život bývá ovšem
plný překvapení:
našel jsem vzácného
přítele v tobě
:-((
neznámý, 8. 1. 2012 14:10