Recidivista
Recidivista
Našlapuju tiše
než mě to napětí
z nedostatku signálů
zda jdu správně
do končin
kde zní ta úchvatná
hudba
a kde začíná jiný svět
přinutí udělat krok
potřebným směrem
Během něj divoce
překotně hledám
hranice oné říše
fantazie
ležící v přátelském
vesmíru
v němž jsem přijatý
ve všech projevech
své existence
a každé došlápnutí
má správný zvuk
dunivého basu
ozvěny
odkudsi z dalekých
hor
to jak podrážky obra
zvaného „Život“
dopadají na neprošlapanou
cestu
Když potom mění se
chůze v běh
tančí planety
hvězdy
i galaxie
a mé nadšení
z takového prostoru
bývá nezměrné
že toužím
hýbat se ještě rychleji
až tomu tempu
vlastního úprku
nestíhám
a jako paralyzovaný
zůstanu stát
Už pak tedy
ani tiše
nenašlapuju
Záznam z autorského čtení (audionahrávka) zde.
