Jdi na obsah Jdi na menu
 


6. 5. 2022

Rekonstrukce

Opékat duši

v chaosu a zmatku

po mnoho měsíců

věci poházené

halabala

po podlaze stole lavicích

i kredenc přetéká

hrnečky talířky sklenicemi

ubrousky a drobky

           

a v troubě plesniví

předloňské kuře

jakýchsi jalových

představ

o slepici

zlatých vejcích

cestě ke hvězdám

    

prostoru bez hromádek

nepotřebných zbytečností

redundantní symboliky

na tomhle podivném

obrazu zkázy

z palety nudných barev

hospodského mazala

se smyslem pro pokřivený

humor a kýč

               

Z jednoduchosti jeho tahů

po plátně vědomí

jsem pod obraz

brodím se

vyprázdněností

vlastního nitra

zalykám se všedností

a nepoznávám tu

jedinou užitečnou věc

natož krásnou

nebo láskyplnou

    

Jenom ten vtip

mi nedochází!

              

Je-li to zrcadlo

jsem cizincem

a nebo lhářem?

Či brýle mámení

tlačí mi obroučky

přespříliš do kůže?

             

Žít v obraze

co se vám nelíbí

řeknete si

vymaluju

ale už s prvním tahem

vzniká to samé

a jen co to dokončím

rozmístím všechno

jak bylo

protože peklo

nejsou jen ti druzí

    

Ten muž s paletou

s baretem nakřivo

a příliš vzadu

nemá dar překročit

ani práh

natož sám sebe

o té patlanině

ví že je hloupá

a obyčejná

ale neumí víc

je mi ho líto

              

řekl jsem si

napiš pár veršů

udělej ho slavným

alespoň ve světě

literatury

            

vždyť on je takový

neprůbojný

oči vyvalené

na pleši leskne se mu

pot a šmouhy barev

jak se občas

chytne za hlavu

         

když další krabice

miska lahev kastól

uchvátí prostor

že sotva dotančím

na záchod

              

Stagnace

je stejně hloupá

jako překotný vývoj

jenže skrz plátno

prosvítají prázdná gesta

i směšné fráze

ubíjející vitalitu

svým neustálým opakováním

            

Jako by se duše

své jedinečnosti

bála

nebo se necítila být

jejím důstojným

nositelem

        

a ve spirále let

od ničeho k ničemu

zastírá prázdnotu

      

přes niž malíř

usilovně patlá vrstvu

rudé hmoty

do tvaru srdce

           

než se mu vysměju

a pořádně vybílím

          

Musím ale už

opatrněji

je čím dál plašší

a dochází mu

červená

         

      

Audiozáznam z Večera autorské tvorby ZDE.

            

          

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář