Tak blízko
Ucítil jsem dotek
Půvabné dívky
Když jsem sahal pro knihu
Předstíraje intelektuála
Před postarším personálem
Mezi zmrtvělými slovy
Drze ke mně přistoupila
Plná života Bralo mi dech
Jak se dotkla mé ruky
Mimoděk
Když sahala po knize vedle té mé
S rozpaky vyťukával jsem
Na hřbet oné knihy známou melodii
(Jeden verš horší než druhý
Nemohu si nevšimnout
Absence myšlenky
Absence cíle
Tolik se stydím
Píšu je sem
Snad si nikdo nevšimne)
Ta dívka měla černé vlasy
Nemohl jsem promluvit
Udělat ze sebe hlupáka
Nechtělo se mi
Odkrývat pochyby
Popadl jsem tu knihu
A málem nezaplatil
Tři křížky na krku…
Měl bych – …
Ozvuky marnosti
Ztupit a odvrátit
Popíšu stránku takových sraček
A ještě se nemůžu odtrhnout
Vždycky jsem tak blízko
O vlásek mě to mine
Jak jen to zachytit
Vždyť to vím
Je to čím dál horší
Postoupila hodina
Zmizely kotvy
A cosi se nedaří
Jak už to chodí
