V myšlenkách
V myšlenkách
Dlouho jsem
chrlil
jednu bezútěšnou
myšlenku
za druhou
Jako by se
přitahovaly:
najednou jich byla
plná místnost
a já seděl
v koutě
a cítil se
jimi
do toho místa
zahnaný
Upřela jsi na mě
své nádherné
zelené oči:
„Moc přemýšlíš,“
shrnula jsi
něžně
co mi říkáš
různými slovy
po léta
během nichž
mě tvůj láskyplný
přístup
nepřestává
fascinovat
Přerušit ten
vnitřní monolog
zvlášť když si jím
ubližuju
se zdá
snadné
ale místo toho
si živím
svůj sebeklam
když si říkám
že to upřímně
zkouším
a jak se mi daří
být blízko
Přítomný
okamžik
lze totiž vnímat
buďto
úplně
nebo vůbec
