V úzkých
V úzkých
V úzkých jsem, příteli!
Posledním z průměrných
a terčem výsměchu
rozličných múz!
Úsměv jen nesmělý
zamrzl na rtech mých:
nevidím útěchu
za hradbou hrůz:
V hlavě jsou stvořeny,
bydlí tam s rodinkou
v paláci rozlehlém.
Já dřu se na poli.
Uťal jsem kořeny
sekyrou malinkou,
rozrostlo se po svém,
co rány minuly…
Teď už jsem obklíčen
démony samými,
hrají dost divný džem
s partičkou nahluchlých!
Příteli, nalíčen
barvami hrůznými
nevím, kdo vlastně jsem…
A pole pokryl sníh.
Záznam z autorského čtení (audionahrávka) ZDE.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
