Ve hře
Ve hře
Dvě holčičky
pohlcené hrou
na honěnou
se staříkem
Vypadal
na umření
ale vytrvale
za nimi běhal
Smály se
a křičely
radostí
„Přestaň,
Bohouši!
Vždyť tě to
zničí!“
domnívali se
jejich maminka
a tatínek
„To teda ne!“
hulákala
ta desetiletá
a pětiletá
se přidávala:
„Jo, jo!“
a se smíchem
uhýbala
jeho pomalým
reakcím
Podíval
jsem se mu
do tváře
a výraz
na hranici
smrti
když na něj
mluvili
rodiče
úplně vymizel
V běhu
se usmíval
a stejně jako
děti
ani on se
nenechal odradit
slovy kohokoli
kdo není
ve hře
od toho
co jej naplňovalo
Někdy to
na čem záleží
a co nám přináší
důležitá poselství
je úplně mimo
jakékoli
omyly
těch druhých
Vždyť jestli
se nebavíme
za co pak
stojí
čímkoli
žijeme?
