Vyčerpaný
Někdy mám vtíravý
pocit
že existuju víc v hlavě
než ve skutečnosti
ale většina dne
mě utvrzuje v tom
že to tak opravdu je:
Obrazy a slova
se míhají jako sny
ve víru emocí
až vzniká bizarní
film
plný
reflexí
kdysi prožitého
chaotických změtí
nemilých domněnek
a tíživých témat
i údivu
nad hloubkou
nelásky
zakleté v sebeklamy
v nichž zdá se opouštím
své pravé já
Tu a tam se porouchá
promítačka
a projekce
se zastaví
Procitnu
úplně vyčerpaný
ze vší té pozornosti
věnované iluzím
dívám se třeba zrovna
na stromy v parku
když jejich zeleň
prozáří slunce
nebo na lidi
kolem sebe
zajaté
ve svých příbězích
stejně jako já
zhluboka dýchám
užívám si klidu
a říkám si
že by to chtělo
meditaci
nebo panáka