Za štěstím
Za štěstím
Nejkrutější peklo
si vytváříme sami
a z nějakého důvodu
děláme všechno pro to
abychom v něm zůstali
Víme o tom
a tak pojmenováváme
skutečnosti
abychom se zorientovali
a uvědomili si
kterými činnostmi
se v něm ze zvyku
udržujeme
Jsou to dlouhé jízdy
za sebepoznáním
kdy ani očividné
není tak docela
jednoduché:
překryto vrstvami
barvy zvyků
paradigmat
domněnek
i vlastní lenosti
dělat něco
o trochu lépe
Ostnaté záhyby
slepých uliček
plné podivných
pastí
Obvykle dojdeme
k pozoruhodným závěrům
a jsme plni jasu
Já žiju
v jeho paprscích
i mimo tyto
hovory:
Jsem o kousek
dál
a to stačí
abych ti o tom úchvatném
vyprávěl
Těší tě to
Máš delší cestu
ovšem i dar
obrovské chuti
po změně
k lepšímu
